Jak vybírat e-book čtečku – rádce s výběrem čtečky elektronických knih (1. část)

Chcete pořídit svou první e-book čtečku a vůbec se v této problematice neorientujete? Nezoufejte, v článku vám poradím podle čeho vybírat, na co se zaměřit a na co si dát pozor.

Kdysi jsem podobný nákupní rádce vytvořil (je používán jiným “subjektem”), protože o čtečkách jsem psal již několik let před založením blogu ebookexpert.cz. Dokonce je zmíněná verze nákupního rádce používána na nejmenovaném zbožovém vyhledávači. Jenže doba přeci jen trošku pokročila a tak informace tam již nejsou úplně aktuální. Navíc od té doby, co mám e-shop aXOs.cz a tento blog, bral jsem absenci “svého” rádce při výběru e-book čtečku jako svůj dluh. Nastal čas to změnit! :-)

Pokud ještě nevíte, co čtečky přináší za výhody, můžete to napravit přečtením staršího článku Papírovou knihu, nebo ebook čtečku?.
Pokud hledáte e-book čtečku pro seniora, rovněž můžete čerpat ze speciálního článku E-book čtečka pro seniory (1. díl) – Jaké přináší výhody?

Pro poněkud rozsáhlý obsah jsem se rozhodl článek rozdělit na dvě části. Toto je první část, která je pro většinu čtenářstva podstatnější, protože popisuje výběr čtečky pro čtení. V druhé části proberu minorita využívané či poptávané funkce (jako např. slovníky, vytváření poznámek, hlasité předčítání textu, apod.).

Čtečky elektronických knih

Tablet (LCD displej) vs čtečka (E-Ink displej) na denním světle

Dle mého se ebook čtečkami mohou nazývat pouze zařízení, které jsou vybaveny displejem E-Ink, který je na bázi elektronického inkoustu a zobrazení na něm připomíná natištěný papír. A pouze takové e-book čtečky já prodávám, takovým rozumím a v těch se orientuji a mohu poradit. Pokud někdo nazve čtečkou něco, co má LCD displej (ten poznáte jednoduše – je barevný), tak tomu buď nerozumí nebo vás chce “natáhnout na hůl” – takové zařízení není e-book čtečka, ale nějaký pravděpodobně levný, ale o to více pravděpodobněji na cokoliv neschopný tablet.

Jaké mají e-book čtečky výhody oproti tištěným knihám nebo tabletům, si můžete v krátkosti přečíst na stránce mého e-shopu.

Displej e-book čteček

Jeden z nejdůležitějších prvků čtečky a také nejdražší součástka čtečky. Jak jsem již uvedl, článek je pouze o zařízení, které osobně nazývám “pravé čtečky e-knih” a budu tedy popisovat jen displej typu E-Ink (electronic ink – elektronický inkoust).

Úhlopříčka displeje

Setkal jsem se s: 5″, 6″, 7,9″, 8″, 9,7″, 13,3″ (tučně aktuálně používané úhlopříčky u čteček na českém trhu).

Úhlopříčka displeje se uvádí v palcích (1″ = 2,54 cm). Pro čtení souvislého textu bohatě stačí 6″ displej. Ten sice může připadat některým na první pohled jako příliš malý, zvlášť ve srovnání s formátem tištěných knih, ale věřte, že drtivá většina e-book čteček na světě má displej této velikosti. Kdyby takový displej nebyl použitelný, nebyl by tak používaný.

Tato relativně malá úhlopříčka navíc umožňuje vytvořit čtečku malou, tedy skladnou a lehkou. Bude se dobře držet a přenášet. Dokonce se často vejde i do kapsy, i když bych důrazně varoval proti takovému transportu (hrozí poškození displeje). A také lze v dané úhlopříčce vyrobit čtečku relativně levnou – nejdražší na čtečce je samotný displej, proto čím větší displej, tím vyšší cena.

Doporučení:

• Pro četbu beletrie a jiného souvislého textu čtečku s 6″ displejem.
• Pro čtení dokumentů se složitější sazbou (hlavně tabulky, spousta obrázků, vzorečky, technické zápisy, apod), specifické požadavky (např. prohlížení notových zápisů), naskenované PDF, nároky na zvětšení písma na opravdu velké (výrazné poškození zraku) cokoliv většího. Aktuálně (3/2018) mohu doporučit Pocketbook Inkpad 3, který má 7,9″ (rozdíl plochy je v desítkách procent, tedy větší, než to ve skutečnosti vypadá)

Typ panelu

Aktuálně na trhu: E-Ink Pearl (za zenitem), E-Ink Carta

Typ panelu, jinak řečeno kdo displej vyrobil a o jaký model displeje se jedná. V dávných dobách bylo několik firem, které se zabývaly výrobou E-ink displejů. Dnes jsou v komerčních čtečkách pouze panely od firmy E-Ink a to dvou typů, E-ink Pearl a E-ink Carta. Carta je novější, má lepší kontrast (tmavší písmo a světlejší pozadí), rychlejší a příjemnější vykreslování textu. Pokud pominu výjimky, je displej Carta v roce 2018 rozšířen i do nejlevnějších modelů, takže doporučení je jasné:

Vlevo novější E-Ink Carta, vpravo E-Ink Pearl (zdroj allesebook.de)

Doporučení:

• Vybrat čtečku s displejem typu E-Ink Carta. Bez debat a výjimek.

Rozlišení displeje / jemnost

Aktuálně na trhu: 166 ppi (za zenitem), 212 dpi, 300 dpi

Rozlišení udává, kolik bodů je na displeji na výšku a na šířku. Např. 800×600 bodů. Čím více bodů na displeji bude, tím bude displej detailnější, písmo bude ostřejší a grafika nebude tak kostrbatá. Při posuzování “jemnosti” hraje roli kromě samotného rozlišení i velikost daného displeje. Proto osobně nekoukám na rozlišení, ale na jemnost, která se udává v jednotkách ppi (pixels per inch – pixely na palec) či dpi (dots per inch – body na palec). Správně by mělo být to druhé, protože displej čtečky nemá pixely, ale je to v reálu vlastně to samé, jen jinak nazvané, takže někdy používám to a někdy ono. Čím víc dpi, tím detailnější displej, tím jemněji vykreslené písmo, které se jednodušeji a příjemněji čte.

Čím více bodů, tím detailnější displej (zdroj androidblog.it)

Jemnost 212dpi je v pohodě, 300 je prostě lepší, ale ne zbytečně moc. Ten rozdíl je tam vidět, nejde jen o nějaký nesmyslné marketinkové pozlátko, jak často vidíme např. u mobilních telefonů. Jemnost 300 je označována jako “retina“, tj. že jednotlivé body nejdou rozpoznat lidským okem. Cokoliv detailnějšího by tak pravděpodobně bylo zbytečné. Za sebe mohu říct, že písmo na displeji s jemností 300dpi mi přijde lépe prokreslené než u tisku. Na druhou stranu existuje skupina lidí, kteří při zběžném prozkoumání nevidí rozdíl mezi displejem s jemností 212 a 300 dpi – testováno na zákaznících na prodejně :-) Inu, každý jsme nějaký, někdo je náročný a všímavý, někdo to “peče” :-)

Doporučení:

• Vyhnout se čtečkám s archaickou jemností displeje 166 ppi. Písmo je viditelně kostrbaté, kdysi jsme za to byli rádi, ale doba je již jinde.
• Vybrat čtečku s jemností 212 nebo 300 dpi. Ty nejdetailnější displeje, respektive čtečky jimi vybavené, jsou viditelně dražší. Zda za příplatek stojí, musíte posoudit sami. Za mě jeden námět na přemýšlení: čtečka je investice na několik let, rozdíl několika stokorun navíc asi nebude hrát v tomto horizontu větší roli a uživatel se bude několik let těšit z lepšího produktu, na kterém se příjemněji čte. Ale pokud to máte jinak, rozhodněte se podle sebe :-)

Nasvícení displeje

Displeje na bázi elektronického inkoustu (E-Ink) se chovají podobně jako kniha. Za dobrého světla na text uvidíte dobře, za šera hůře, za tmy vůbec. Tedy úplně stejně jako na běžné knihy, když na ně chcete ve tmě vidět, musíte si něčím posvítit. Aby čtečky elektronických knih lépe vyhovovaly moderní době a byly univerzálnější, integrovali výrobci do některých modelů čteček nasvícení displeje. Často nesprávně označováno jako podsvícení, ale existuje jen jedno řešení pro E-Ink displej, takže to můžeme klidně zaměnit (a také to tak někdy dělám), protože ve výsledku jde pořád o to jedno řešení. Přes displej čtečky je světlovodivá vrstva a v rámečku schované LED diody. Viz hodně starý článek zde na blogu. Světlo u čteček tak není tak přímé a ostré jako u čtení z LCD displejů (tabletů, mobilů, notebooků, …). Naopak je velmi příjemné, dá se regulovat jeho jas (a u některých modelů nově i barevná teplota) a hlavně – když jej nepotřebujete, tak jej prostě vypnete. Samozřejmě toto řešení ovlivňuje podání displeje (kontrast) a výdrž čtečky na nabití, ale věřte mi, že nejde o nic drastického a oboje rádi obětujete za tu univerzálnost a pohodlí. Navíc když srovnáte čtečku se stejným panelem (např. E-Ink Carta bez integrovaného nasvícení vs E-Ink Carta s nasvícením) bez nasvícení, vyhraje v kontrastu ta bez technologie nasvícení – do doby, než na druhé to nasvícení zapnete, pak se misky vah zase otočí pro tu modernější a vybavenější.

Doporučení:

• Jednoznačně zakoupit čtečku s integrovaným nasvícením displeje. Pokud chcete pro své oči a tělo udělat maximum, pohlédněte se po čtečce, která má E-Ink displej, podsvícení a možnost volby barevného nádechu podsvícení (vyfiltrování tzv. modrého světla, které může negativně ovlivňovat tělo a spánek, pokud čtete před spaním).

Hardware – procesor a paměť RAM

Pokud vybíráte nový chytrý telefon nebo tablet a jste technický typ, jistě vás hodně zajímají údaje o procesoru a operační paměti (tzv. RAM). Tyto údaje jsou u u čteček elektronických knih v pozadí, není na ně bráno moc zřetele. Každopádně většina čteček má podobné parametry, protože čtečky mají být (na baterii) spořivé a nepotřebují extra výkon, byť se to samozřejmě pomalu posouvá k lepšímu. Jak rychlý bude procesor (nebo procesory) a jak velká bude operační paměť, předurčuje rychlost čtečky, její odezvu na “povely”, rychlost otáčení stránek, dobu otevření e-knihy, apod. Jde však nejen o tento hardware, ale také o optimalizaci prostředí čtečky a sebenabušenější čtečka bude vždy omezena rychlostí…pardon pomalostí E-Ink displeje.

Doporučení:

• Dobrý standard je u čteček procesor 1Ghz a operační paměť 256MB RAM. Nic horšího bych nedoporučil kupovat byť pro čtení “normální beletrie”. Pokud budete mít požadavky na zobrazování datově větších PDF dokumentů, doporučuji vybírat mezi 512MB a 1GB RAM.

Jazyk menu

Všechny čtečky (na světě i v ČR prodávané) nemají automaticky české menu, není to nic samozřejmého. Samozřejmě jak velká je to překážka pro používání, to si musí každý rozhodnout sám. Je pravda, že výrazů se pro běžné užívání čtečky je třeba naučit jen pár. A v mém e-shopu dodávám ke čtečkám s cizojazyčným menu i tištěné české návody, což je sice ze zákona povinnost, ale věřte, že opět nic samozřejmého.

Doporučení:

• Pokud neumíte anglicky a bojíte se cizích řeší obecně, bude pro vás jednodušší se vyhnout čtečkám, které nemají české menu. Zní to jako samozřejmost, ale kdybyste věděli, kolikrát jsem už řešil záležitosti typu “koupil jsem čtečku a nemá to české menu” nebo “sháním český návod na čtečku XY…”, tak byste se nedivili, že to zde zdůrazňuji :-)

Formáty

E-knihy jsou soubory jako každé jiné, které používáme v počítačích. Mají svoji strukturu, formát nebo nepřesně řečeno příponu. Existuje celkem dost různých textových formátů, pro vydávání e-booků se však v dnešní době používají v podstatě jen dva – ePub a Mobi. Toto jsou stěžejní formáty pro čtení elektronických knih a jakákoliv čtečka musí (a určitě umí) umět alespoň jeden z nich. Stejně tak jako “vydavatelé” poskytují e-knihy ke koupi v obou těchto formátech – byly by sami proti sobě, kdyby to mělo být jinak.

Často je používán i PDF formát, který sice není pro čtečky nejvhodnější, ale dá se použít. Pro čtení souvislého textu v PDF je dobré (čti nutné) pořídit čtečku s podporou “přeformátování PDF” (PDF reflow), kdy čtečka bude umět zmenšit/zvětšit písmo aby text řádku neutíkal mimo displej. Pro čtení naskenovaných PDF nebo těch se složitější sazbou, je třeba nějakou čtečku s větší než 6″ úhlopříčkou displeje. Proč, vysvětlí starší článek Jak číst PDF na e-book čtečkách.

Zde je třeba ještě zmínit DRM ochranu e-knih. Jsou jak e-knihy bez “tvrdé ochrany”, tak s ochranou. Tou se vydavatelé snaží chránit své zájmy (zamezit nedovolenému kopírování e-knih), ale jak už to tak bývá za snížení pohodlí při práci s e-knihou. E-knihy s DRM ochranou musíte před použitím nejdříve “prohnat” přes počítač, přes speciální program, vytvořit si účet a ten mít v aplikaci na počítači i ve čtečce. Důležité je, že čtečka musí daný formát podporovat, pokud tedy čtečka podporuje formát např. Mobi a nic víc není uvedeno, je tím myšleno, že podporuje pouze nechráněný formát Mobi. Pokud by měla umět přečíst i chráněnou verzi, muselo by být uvedeno něco jako “Mobi včetně DRM”, “Mobi DRM”, apod. Většinou se to udává jako další formát, např. tedy u čtečky uvidíte “podpora formátů: Mobi, Mobi DRM, …”. Pokud vám to přijde složité, je jednoduché řešení – kupovat e-knihy tam, kde “tvrdou” ochranu DRM nepoužívají. V ČR je rozšířenější používání tzv. sociální ochrany, ta tkví jen v tom, že na první stránce je uvedeno jméno nakupujícího, ale manipulace s e-knihou není fakticky nijak limitována a lze číst bez složitostí popsaných v tomto odstavci – prostě soubor nahrajete do čtečky a čtete.

Pro lepší pochopení problematiky formátů v e-book čtečkách ještě doplním, že lze převést jeden formát na druhý, k tomu slouží speciální počítačové programy nebo on-line služby.

Doporučení:

• Pokud si budete jen kupovat nové e-knihy v češtině, je to jedno, kupte si v tomto ohledu jakoukoliv čtečku. Pokud předpokládáte, že se k vám e-knihy dostanou z různých jiných zdrojů, bude asi fajn mít čtečku, která zvládne formátů více, minimálně ePub, Mobi a PDF (s funkcí PDF reflow). Stejně tak pokud víte, že máte dokumenty ve formátu XYZ a budete je chtít jednoduše ve čtečce používat, tak si ohlídejte podporu tohoto formátu u vaší nové čtečky. Pohlídejte si, aby formát podporovala čtečka nativně, tj. nahrajete e-knihu a čtete – bez nějakých prostředníků a převádění z jednoho formátu do druhého na počítači. Pokud nemáte čtečku, ale z nějakého důvodu už víte, odkud chcete e-knihy kupovat, pohlídejte si, jakým způsobem tam e-knihy distribuují, zda to neprobíhá jen přes jejich platformu (speciální aplikaci).

Ovládání

Drtivá většina čteček elektronických knih má v dnešní době dotykový displej. Veškeré funkce moderních čteček se tak ovládají přímo dotykem prstu na displej, některé čtečky mají k tomu několik tlačítek pro nejpoužívanější funkce (většinou skok na domácí obrazovku, vyvolání menu, “zpět” a hlavně otočení stránky dopředu či dozadu). Pokud budete hledat čtečku bez dotykového displeje, výběr se vám velmi zúží, pokud vůbec takovou čtečku naleznete. Pro “pouze” čtení e-knih je dle mého nedotykový displej úplně v pohodě, pokud však chcete vytvářet poznámky, označovat části textu, používat slovník, apod. je dotykový displej nutností.

Ovládání je však také o intuitivnosti či logice prostředí, to jsou věci, které z technických specifikací nenačerpáte. U osvědčených výrobců e-book čteček je to něco, čeho se bát nemusíte, má to svou logiku a určitě vám brzy přejde do krve.

Doporučení:

• Osobně preferuji možnost volby a tak bych si raději pořídil čtečku s dotykovým displejem a zároveň s hardwarovými tlačítky pro otáčení stránek. Ale toto je čistě subjektivní volba, byť na internetu vidím často nespokojené názory uživatelů čteček, které tlačítka nemají.

Výdrž čtečky na jedno nabití

Ještě jsem neprozradil, že displeje typu E-Ink s “elektronickým inkoustem” se podobně jakou inkoust chovají, alespoň v tom smyslu, že když něco natisknete na papír, už je to natištěné – v podstatě napořád. Stejně tak jakmile “natiskne” něco E-Ink displej, už to na něm zůstane do doby, než to bude “přetištěno”. E-Ink displeje jsou tvz. pasivní a energii si vezmou jen v momentě, kdy je třeba změnit obsah na displeji, typicky když otočíte stránku. To nese výhodu ve snížené spotřebě energie při dlouhodobém čtení.

Výdrž čteček se tak často neuvádí v čase, ale v počtu otočení stránek. Nicméně špatně se to testuje a určuje, výrobci tak celkem mlží a tak tuto kapitolu uzavřu lakonickým – výdrž čtečky e-knih na jedno nabití se typicky pohybuje okolo dvou týdnů. Někomu vydrží třeba dvakrát tolik, někomu jeden týden, záleží na způsobu použití. Výdrž čtečky s E-Ink displejem je však jedním z benefitů a pokud nejedete na půl roku na opuštěný ostrov bez elektřiny, extra bych ji neřešil.
Celkem mírně se na výdrži akumulátoru  na jedno nabití podepíše aktivované podsvícení čtečky, drasticky pak připojení k wi-fi nebo poslech MP3.

Doporučení:

• Pokud jste běžný uživatel, výdrž čtečky neřešte. Důležité je zakoupit čtečku s E-Ink displejem. Jeden nebo dva nebo čtyři týdny na jedno nabití? A není to jedno? Pokud na to chcete přesto brát ohled, odrazte se přes kapacitu akumulátoru čtečky, berte v úvahu rozlišení čtečky, zkuste porovnat udávanou výdrž čtečky (každý výrobce může počítat jinak) a dál hodně štěstí při zjišťování, který výrobce má zrovna lépe optimalizovaný firmware.

Paměť pro uložení dokumentů

E-knihy a dokumenty, popř. audiosoubory se ukládají do vnitřní paměti čtečky. Ty mají typicky kapacitu několik GB, v dnešní době typicky 4GB nebo 8GB. Oboje stačí pro uložení až tisíců e-knih, běžný uživatel tedy nebude strádat. Pokud by to měl být váš případ, existují čtečky s podporou paměťových karet, e-knihy (či hudbu a audioknihy) je tak možno mít uložené na kartě až o kapacitě typicky 32GB. Některým uživatelům z různých důvodů více vyhovuje uložení e-knih na kartě (možnost přenosu e-knih mezi zařízeními, “odfiltrování” e-knih ze společné čtečky v nepřítomnosti, apod.). Je nutno zmínit, že uváděná kapacita (např. 8GB) není k využití celá, protože část udávané paměti zabírá systém čtečky.

Doporučení:

• Pokud nemáte obrovskou sbírku e-knih či dokumentů a nechcete je do čtečky “narvat” všechny najednou, opět doporučuji tomuto parametru nepřikládat větší zájem. Na uložení e-knih pro běžnou potřebuj bohatě stačí 4GB. Jako běžný uživatel obstarávající si e-knihy legálně, pravděpodobně nenarazíte na limit. Stejně tak nedoporučuji si jako úplný nováček bez e-knih kupovat spolu se čtečkou i paměťovou kartu. Tu můžete dokoupit, až budete jistě vědět, že ji potřebujete.

Aktualizace a péče výrobce

Čtečky jsou specifické zařízení a lecjaké velké firmy si na nich vylámaly zuby a přestaly je vyrábět (např. Sony). V rámci zachování duševního zdraví doporučuji čtečku zakoupit od výrobce, který čtečky vyrábí několik let a hlavně, který vydává pro své zařízení (alespoň nějakou dobu) aktualizace. Protože ne vše může být odladěné hned od začátku, často se v aktualizaci mohou objevit i nové funkce, apod. Přeci jen se trh celkem vyčistil, ale stejně si toto varování neodpustím.

Doporučení: 

• Zakoupit čtečku od výrobce, který se čtečkám věnuje několik let, který pro své zařízení zajišťuje alespoň po nějakou dobu aktualizace. Např.  Amazon, Pocketbook a další.

Obaly pro e-book čtečky

Tomuto “parametru” není vhodné věnovat přílišnou pozornost při výběru čtečky, ale teoreticky pokud máte dvě stejně dobré či vyhovující čtečky a na jednu lze sehnat dva obaly, které vás moc neoslovují a na druhou je na výběr z “miliónu” obalů, tak už to roli hrát může :-)

Vyjma nějakých speciálních edicí jednou za čas, se čtečky dodávají bez pouzdra, respektive pouzdro není součástí balení. Pouzdro (či obal chcete-li) doporučuji pořídit přímo se čtečkou. Žádný obal ze čtečky neudělá nerozbitné zařízení, ale přeci jen ji může pomoci ochránit čtečku před úhonou.

Doporučení:

• Koupě obalu na čtečku je v podstatě nutnost. Zbytečný je snad pouze pro ty, kteří mají čtečku v šuplíku nočního stolku a vytahují ji večer před spaním.
• Pokud kupujete e-čtečku, která není v ČR moc rozšířená (nebo ji kupujete v zahraničí) a není pro ni velká nabídka obalů, doporučuji ze zkušenosti obal zakoupit hned a nečekat, že se časem nějaké objeví. Mohli byste se totiž přepočítat a zůstat v budoucnu (vyprodání čtečky a obalů) bez možnosti koupě jakéhokoliv pouzdra.

Kde koupit e-book čtečku

Co vám budu povídat, v době vydání tohoto článku mi redakční systém připisuje přes 190 napsaných článků o e-book čtečkách, odpovídám na fóru, přes chat, v emailech, fotím zboží a tvořím popisky, testuji čtečky. Rád bych, aby se mi ten čas “vrátil”. Pokud jste dočetli až sem a je vám koncept specializovaného obchodu a informací na blogu sympatický, budu rád za nákup čtečky nebo pouzdra v mém e-shopu aXOs.cz – specialista na e-book čtečky. Myslím, že to nedělám špatně (hodnocení 99-100% na Heuréce), ale zelený mimozemšťan je přeci jen více slyšet. Pokud chcete, můžete to změnit, třeba byť jen doporučením ve svém okolí, sdílením článku na sociálních sítích nebo nákupem v mém e-shopu. Děkuji!

Obecně pokud si budete kupovat čtečku kdekoliv a nejste si úplně jistí, zda “vám to se čtečkou půjde”, tak kupte tam, kde bude někdo schopný vám pomoci a poradit a ne, kde po prodeji zvolají “další!” a tím pro ně přestanete existovat.

Každopádně pokud vás čtečky zaujaly, rozhodně neváhejte s nákupem, budete jistě ze čtečky elektronických knih nadšeni!