E-book čtečka pro seniory (2. díl) – Jak vybírat?

V prvním dílu tohoto seriálu jsem se snažil vysvětlit výhody, které mohou e-book čtečky přinést seniorům. Pokud se mezi ně již počítáte a hledáte pro sebe e-book čtečku, nebo jste mladší a sháníte čtečku jako dárek pro někoho s pokročilým věkem, otevřeli jste tento druhý díl správně. Budu se v něm zabývat tím, jak čtečku vhodnou pro seniora vybrat, jak hledat a vybírat a co si lidově řečeno při výběru pohlídat. Pokud nechcete ztrácet čas vstřebáváním informací, těšte se na třetí díl, kde doporučím konkrétní čtečky vhodné pro seniory a důchodce.

Cena e-book čtečky

Určitě máte nějaký rozpočet, ale napíšu na rovinu, že pokud máte méně jak 2000 Kč, radost (si) neuděláte. V mém e-shopu specializovaném na e-book čtečky začínají nejlevnější modely těsně pod touto hranicí a není to náhoda. Pokud někde narazíte na výrazně levnější nabídku, např. na nějakém slevomatu, doporučuji velkou obezřetnost. Kvalitu čtečky do jisté míry určuje výrobce a jeho servis (opravy chyb v softwaru, přidávání funkcionality, apod.). I ty nejlevnější čtečky od kvalitních výrobců začínají v době tohoto článku na této hodnotě. Kdybych neměl na lepší, koupil bych si i tu nejlevnější z nabídky. Jinde levnější už bych si nekoupil, mám se rád a nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci :-)

Doporučení: Jestli koupit čtečku za dva tisíce nebo za pět, to už je na vás. Jde jen o to, jaké máte požadavky a rozpočet. Každopádně se držte značek, které mají v e-book světě tradici a nějaký výhled do budoucna.

Kontrast displeje

Lidé staršího věku často špatně vidí. Je tedy důležité, aby na displej čtečky dobře viděli, respektive aby byl displej co nejvíce kontrastní (černá byla co nejvíce černou a pozadí displeje zase co nejvíce světlé). V dnešní době je nejlepší displej E-Ink Carta, který již pronikl i do těch nejlevnějších čteček. Čtečku s předešlou generací displeje, tedy E-Ink Pearl bych již v dnešní době nedoporučil. A už vůbec ne nějakou neznačkovou náhradu. E-Ink je nejen označení technologie, ale také název výrobce těchto displejů. Bez debat je to lídr v tomto oboru a laicky řečeno žádný jiný výrobce mu nesahá po kotníky.

Doporučení: Jednoznačně čtečku s displejem E-Ink Carta, na nic horšího se nedívejte.

Podsvícení displeje e-book čteček

Respektive správně “nasvícení”, ale budu tyto dva pojmy u e-book čteček dále zaměňovat (jak to dělají laici). Co je podsvícení displejů u e-book čteček a jak funguje, si můžete přečíst v jiném článku. Krátce popsáno – pokud má čtečka integrované podsvícení displeje, je mnohem univerzálnější, protože umožňuje pohodlně a bez jiného zdroje světla číst i ve tmě. Což se může hodit i v šeru, např. pokud je venku přeháňka, stmívá se, apod. Za podsvícení se samozřejmě připlácí, většina velkých výrobců navíc nedělá úplně levnou alternativu s podsvíceným displejem, protože na přítomnost podsvícení nabalují i další vychytávky, např. lepší rozlišení displeje, apod.. Sluší se ještě v krátkosti dodat, že podsvícení u čteček je velmi přirozené a neobtěžující – naopak je to super věc, takže se mi nebudete divit, že bych čtečku bez podsvícení v dnešní době nechtěl. Navíc podsvícení umožňuje i zvýšit kontrast displeje a to v podstatě za jakýchkoliv světelných podmínek, takže pro hůře vidící starší osobu super vlastnost.

Doporučení: Osobně bych doporučil čtečku s podsvíceným displejem, i když při malém rozpočtu se dá obejít i bez toho – avšak na úkor snížení komfortu čtení a používání.

Vychytávka: Intenzitu podsvícení lze samozřejmě ovlivňovat, aby bylo čtení užitečné a zároveň příjemné za různých světelných podmínek. Často lze podsvícení vypnout/zapnout tlačítkem, prostudujte manuál ke čtečce.

Rozlišení a jemnost displeje ebook readerů

Čím vyšší rozlišení displeje je, tím je písmo detailnější a příjemněji se čte. A naopak při menším rozlišení může být písmo už trochu kostrbaté. Vyšší rozlišení ocení lidé, kteří skvěle vidí (ať už mají zdravé ostříží oči nebo skvěle vidí díky brýlím). Naopak pokud někdo vidí hůře, tak se mu kostrbatost slije a neví o ní. Jednodušší je se orientovat pomocí jemnosti displeje udávané v bodech na palec (označované jako dpi nebo ppi, např. 300 ppi) než pomocí rozlišení. Protože rozlišení samo o sobě nic neznamená, je na něj nutno pohlížet v rámci úhlopříčky displeje. To řeší právě jemnost displeje, která se dá porovnávat nezávisle na úhlopříčce. Kdysi i ty nejlepší čtečky měli jemnost displeje 166 ppi. Dnes jsme však někde jinde a displej s touto hodnotou jemnosti mají jen low-end čtečky. Střední hodnotu, dle mého použitelného pro kohokoliv, prezentuje jemnost 212 ppi. Tu mají dnes čtečky zařaditelné do střední třídy. Maximum je pak 300 ppi, což si nejsem jistý, zda to není v tuto chvíli pro seniory zbytečný luxus.

Doporučení: Záleží na preferencích, konkrétní doporučení pro všechny nemám. Pokud si nejste jisti, vyberte displej s jemností 212 ppi (u 6″ čteček je to rozlišení cca 1024 x 758 bodů). Bude jistě stačit a nebude to příliš velký luxus.

Vychytávka: Z mých zkušeností hodně pomůže, pokud se v knize nastaví tučné písmo. Písmo je pak “tlustší”, kontrastnější a lépe se čte.

Jednoduchost obsluhy

Pokrok jde mílovými kroky a starší generace se leckdy musí potýkat s přívalem technologických novinek. Jednou z nich jsou i čtečky elektronických knih, byť v tomto případě nejde o nic nepřekonatelného. Jsou senioři, kteří používají počítač, Skype, chytrý telefon, bod jednoduchosti obsluhy je tak značně individuální. Přesto jej dle mého lze dobře definovat a budu brát v potaz spíše tu horší variantu a poradit tak, aby i moderním technologiím nenakloněný senior měl ze čtečky radost a nebyl z ní frustrován.

• Uzavřenost/logika/jednoduchost – Těžko se popisuje a vybírá bez možnosti osobního vyzkoušení. Toto se v oficiálních informacích od výrobců a prodejců nedozvíte. Tak se těšte na třetí díl seriálu, kde budou doporučeny konkrétní modely i na základě jednoduchosti obsluhy :-)
• Jazyk prostředí – Pro drtivou většinu nových uživatelů bude nutností české menu. Ne všechny čtečky jej mají a já jsem byl bohužel už mnohokrát aktérem situace “objednali jsme si čtečku a píše to něco anglicky!” (Jen pro jistotu – v e-shopu jsou informace o (ne)českosti menu uvedeny, takže stačí nepředpokládat a zjistit si to.)
• Tlačítka – Starší generace není zvyklá na dotykové displeje. Byť se již v podstatě nedělají pouze tlačítkové e-book čtečky, stále jsou na trhu čtečky s dotykovým displejem spolu s tlačítky. Často to jsou tlačítka jen na otáčení stránek, ale to se čtečkou děláte 99% času, takže díky aspoň za to.
• Podpora formátů – Opět si dovolím předpokládat, že dnešní český senior není počítačový specialista. Čím méně nároků na něj čtečka v tomto bude klást, tím lépe. Mezi nejpoužívanější formáty, ve kterých jsou dnes distribuovány e-knihy patří ePub, Mobi a PDF. Čtečka by tedy měla umět tyto formáty nejen podporovat, ale také s nimi umět dobře pracovat (zobrazovat). Stačí pak e-knihu do čtečky nahrát a číst. Člověk nemusí laborovat proč to nejde, jak to má na počítači převést do jiného formátu, proč mi to najednou nepíše české znaky, apod.

Doporučení: Pokud je jednoduchost obsluhy prioritou, doporučím “uzavřenou” čtečku s českým menu, minimálně s tlačítky pro otáčení stránek a dobrou podporou minimálně formátů ePub, Mobi a PDF.

Vychytávka: Do některých čteček můžete nahrávat obsah i vzdáleně. Umím si tak představit situaci, kdy syn své mamince posílá nové e-knihy do její čtečky z druhého konce republiky (samozřejmě to počítá s tím, že “kolem” maminky je wi-fi).

Zvukový výstup a předčítání textu

Aby čtečka zvládala audio rozhodně nepovažuji za něco nutného, ale měli byste vědět o této možnosti.

Audio ve čtečce jde v podstatě vždy použít minimálně na přehrávání souborů MP3, tedy hudby či audioknih. Některé čtečky mají i funkci předčítání textu, tzv. TTS (text to speech – text na řeč), takže čtečka hlasitě čte otevřenou e-knihu. To je však vázáno na dostupnost jazykového balíčku (tzv. hlasu), vše je popsáno např. v tomto článku.

Čtečky v dnešní době vybavené audio funkcemi nemají žádný reproduktor, mají jen sluchátkový výstup, do kterého lze připojit nejen sluchátka, ale také “počítačové” reproduktory, tzv. bedničky. Takže je pak potřeba pořídit ke čtečce minimálně ještě sluchátka.

Doporučení: Pokud si myslíte, že by funkce předčítání nebo audioknih našla využití, tak samozřejmě tento parametr zahrňte do požadovaných. Pokud někdo hledá čtečku jen na čtení (očima), tak audio nepotřebuje…

Co dál?

Článek jsem uzavřel do značné míry individuálním požadavkem předčítání. Takových individuálních požadavků může být více, ale budou to drobnosti a týkat se budou jen malé části uživatelů, proto je ani nebudu otevírat. Věřím, že v článku jsem probral vše důležité a trochu vás nasměroval, jak dál s výběrem nové čtečky elektronických knih pro seniory. Jak jsem již napsal, v příštím díle zveřejním přímo konkrétní tipy na koupi. Pokud si chcete už novou čtečku vybrat či zakoupit, rád vás uvidím na svém e-shopu aXOs.cz – specialista na e-book čtečky.

Třetí (poslední) díl seriálu o výběru čtečky pro seniora si můžete přečíst zde.